Archiv autora: Miloš Starý

75. ročník Mikulášského běhu jičínských atletů koronaviru navzdory

 

Letošní rok nepřeje závodění a sportovním akcím vůbec. Přísná omezení se dotkla i našeho slavného závodu a organizátoři museli přistoupit poprvé v historii Mikulášského běhu k mimořádným úpravám pravidel. Došlo na slova jednoho ze zakladatelů Vladislava Hasana Bosáka, který prohlásil, že vůbec nejlepší by bylo, kdyby si každý svůj výkon měřil sám.

Výbor oddílu ATLETIKA Jičín pro letošní rok upravil podmínky tak, aby nedošlo ke shromáždění tolika sportovců a diváků a rozhodlo, že závodit budou běžci individuálně během tří předvánočních dnů, počínaje pátkem 18.12. odpoledne, v sobotu 19.12. a neděli 20.12. Podrobné propozice najdete na http://mikulassky beh.wz.cz/. Pořadatelská služba, bude na Bradech dohlížet zejména na dodržování bezpečnostních opatření.

Prosíme účastníky, aby svá vozidla nechali dole a na start závodu přišli pěšky a věnovali pozornost instrukcím pořadatelů. Věříme, že i v rámci omezených možností se podaří zorganizovat závod ke spokojenosti všech účastníků a aby kontinuita a tradice závodu nebyla přerušena.

Při premiéře 8. 12.1946 z vrcholu Brada (438 m.n.m.) vyrazilo na trať 19 borců, z toho tři ženy. Zvítězil semilský J.Fiedler, z jičínských atletů byl nejlepší Ing. Josef Moc, v kategorii dorostu exceloval pozdější několikanásobný vítěz, rekordman v počtu účastí, kronikář závodu a obětavý pořadatel Karel Hlaváč ( 1930 – 2014), v ženách Dáda Volfová. Po závodě se konala Mikulášská veselice v hospodě U Kropáčků. Nutno dodat, že se běželo v maskách a kostýmech a jednalo se o maškarní závod.

Startovní listina čítající od počátku do dneška více než 30 000 běžců a během 74 let zaznamenala mezi účastníky mnoho mimořádných osobností nejen sportovního, ale i politického, kulturního a společenského života . Namátkou jmenujme Doc. Karla Kněnického, ak.sochaře Slávu Hejduka- autora komorních plastik samorostlých Mikulášů a čertů, nezapomenutelného intelektuála Ing. Jana Filsaka – autora obrazu Zrození Mikulášského běhu, otce pohádkového Rumcajse Václava Čtvrtka, olympijského vítěze v kanoistice Martina Doktora, místopředsedy olympijského výboru Františka Dvořáka a Josefa Dovalila, místopředsedu EAAI Karla Pilného a celou řadu dalších celebrit z různých koutů republiky, kteří každoročně na Bradech slaví setkání generací.

Mikulášský běh je dnes významnou akcí jičínských atletů a třetím nejstarším závodem mimo dráhu po běchovické desítce (1897) a Velké Kunratické (1934), které se konají bez přerušení. Na jeho startu stojí krom atletů též vyznavači jiných sportů: orientační běžci, lyžaři, cyklisté, judisté, fotbalisté…ale i ryzí amatéři z prosté touhy změřit síly, držet tradici a porovnat svůj výkon s tím loňským. Zakladatelé mohou hrdě pozorovat svá pravnoučata – mlíčňáky, jak navazují na sportovní slávu svých pradědů. Ano, je zde kontinuita generací a veliká tradice. Za to patří dík nejenom našim hrdinům z roku 1946 ale všem, kdo pomáhají tuto tradici udržet. Velkou pomocí je spolupráce s oddílem orientačního běhu, Městským úřadem v Jičíně a obcí Brada-Rybníček a také místními firmami.

Pro doplnění ještě rekordy: P. Ondrašík ( 1982) a L. Pokorný (1991) absolvovali mužskou náročnou trať 2800m za 9:24 s., Petr Havel zvítězil celkem 6x, Karel Hlaváč 4x. Poslední tři ročníky dominoval Jan Schulhof KSM Hrádek a i letos bude patřit k favoritům. V loňském roce se mu, jako jedinému, podařilo pokořit desetiminutovou hranici.

Vzpomínkou na zakladatele tohoto slavného závodu končí i náš výlet do historie Mikulášského běhu na Bradech. Vděčíme jim za existenci neobyčejného sportovního svátku a věříme, že v tradici, kterou založili v roce 1946 budou pokračovat i následníci dnešních pořadatelů, jičínských atletů.

Současná opatření v boji s Covid-19 neumožňují uspořádat 75. ročník MB
v tradičním formátu, a proto ZABĚHNĚME SI 75. MIKULÁŠSKÝ BĚH INDIVIDUÁLNĚ

Hlavní trať 2800 metrů je pro Vás vyznačena od pátku 18. 12. od 8:00 do
neděle 20. 12. do 14:00 hodin.
Tratě pro děti budou vyznačeny v sobotu 19. 12. a v neděli 20. 12. od 10:00 do
12:00 hodin

Potěší nás, pokud se rozhodnete absolvovat tuto variantu běhu.
DODRŽUJTE, PROSÍM, AKTUÁLNÍ HYGIENICKÁ OPATŘENÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE:

Dětské běhy:

Tratě 25 m, 50 m, 100 m, 200 m, 300 m – letos je povolen běh rodičů s dětmi – doporučujeme

Přihlášky na místě vyplníte lístek se jménem, příjmením, ročníkem narození a délkou trati a vhodíte ho do připravené krabice

Startovné NEPLATÍ SE
Odměny po doběhu si každý malý běžec vyzvednete ve stanu v cíli
Výsledky symbolická výsledková listina, bez pořadí závodníků, bude na webu závodu

Hlavní „závod“:

Tratě 2800 metrů, trať 1000 metrů NEBUDE tentokrát vyznačena
Přihlášky po doběhu vyplníte lístek se jménem, příjmením, ročníkem narození a docíleným časem a vhodíte do připravené schránky v cíli. Tyto údaje lze rovněž poslat na mail acjic@seznam.cz (uzávěrka je v neděli v 16:00 hodin)

Startovné NEPLATÍ SE
Odměny NEVYPLÁCÍ SE
Výsledky symbolická výsledková listina, dle tradičních kategorií, bude na webu závodu
Upozornění na trati nebudou pořadatelé, dbejte maximální opatrnosti
nebude otevřeno zázemí závodu.
občerstvení pouze z vlastních zásob.

NOMINACE RADKA SCHOVÁNKA NA UDĚLENÍ CENY MĚSTA JIČÍNA V ROCE 2020

Rozhodli jsme se podat tuto nominaci vzhledem k dlouhodobým zásluhám o rozkrývání, odhalování a připomínání zločinů totalitního režimu, který u nás vládl od roku 1948 celých 40 let a napáchal v naší zemi a společnosti nezměrné škody, z nichž se naše země nemůže vzpamatovat dodnes.

Pan Radek Schovánek se zasloužil o to, aby komunistická totalita a její zvůle nebyla zapomenuta. To se nelíbí mnohým, kteří byli její součástí a kteří by nedávnou historii nejraději zametli pod koberec. Bohužel, mnozí z těchto lidí dnes zastávají důležité posty v současném státním aparátu a to i na místech nejvyšších.

Radek Schovánek se narodil v roce 1964 v Jičíně. Působí jako badatel. Před listopadem 1989 se aktivně podílel na přepisování samizdatů. Dovážel knihy a časopisy z Maďarska. V roce 1988 spoluzakládal samizdatovou edici NOS. Od počátku devadesátých let působil jako dokumentarista a odborný pracovník v různých institucích zabývajících se výzkumem komunistického režimu a to:  v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, v Ústavu pro studium totalitních režimů atd. Dnes pracuje na Ministerstvu obrany ČR na odboru pro válečné veterány, kde se zabývá třetím odbojem.

Edičně připravil knihu Svazek Dialog. StB versus Pavel Kohout (nakl. Paseka 2006),  spolu s Petrem Blažkem uspořádal publikaci Přikládáme sekeru ke kořenům lži. Rozhlasové projevy programového ředitele Rádia Svobodná Evropa v Mnichově 1951 – 1952 Pavla Tigrida; 100 dnů CHARTY 77 (Academia). Je spoluautorem divadelní hry, kterou napsali spolu s Martinou Kinskou s názvem   AGENT tzv.společenský, jež dostala Cenu Marka Rawenhilla.

Své postřehy a výsledky bádání publikuje i ve svém blogu na echo24cz a aktivně vystupuje v médiích.

Za jeho postoje, z nichž neuhnul ani o píď a jeho důležitou práci jsme se za JDK rozhodli nominovat pana Radka Schovánka na CENU MĚSTA JIČÍNA pro rok 2020.

V Jičíně 30. srpna 2020

Doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D.

Volby do krajského zastupitelstva a JDK

V této neklidné a nepřehledné době, kdy mysl občana – voliče je rozptylována mnoha více či méně závažnými tématy a kdy svět se zabrzdil a celkově zpomalil, dochází, jako vždy před volbami k oblbování a slibům ze strany politických subjektů.

Mnozí lokální politici touží po tom stát se krajskými zastupiteli a zejména baží po placených židlích ve výborech a komisích. Ale ještě dříve, než budou za minimálního zájmu veřejnosti o tyto volby zvoleni či nezvoleni, už aktivně rejdí ve veřejném prostoru a nadbíhají potenciálním koaličním partnerům, s nimiž si preventivně podávají ruce na společenských akcích. Drtivá většina těchto subjektů je schopna se spojit a vytvořit koalici třeba s baziliškem.

Před dvaceti lety bylo ještě nemyslitelné, a to ani na lokální úrovni, politické spojenectví s KSČ. Postupně padlo i toto tabu a bolševici (nynější i bývalí) vesele vládnou ve městech, krajích i na celostátní úrovni, kde vydírají populistickou vládu, již drží svými hlasy u vesla. Nejschopnější komunisté přeskočili už dávno do vládnoucí sekty bez programu a svědomí, která pod heslem:  ANO, bude líp!… zastávají, krom Senátu, nejvyšší funkce ve státě, naši slavnou justici nevyjímaje a devastují tuto zemi. Hrůza!!!

Po počátečním zděšení z nástupu ANO se profesionálové v politice otřepali a bez výčitek svědomí nadbíhají už nyní favoritovi těchto voleb. Dokonce i rádoby pravicová ODS odhodila před časem své zásady a vytvořila koalice se svým úhlavním nepřítelem. Nejbližším příkladem je magistrát v Hradci Králové. Řada slušných členů ODS na to konto vystoupila z řad Blue Birds. Přišli o mnoho dlouholetých a věrných voličů; účel však světí prostředky a politický handl byl na světě. Už dávno totiž nejde o ideje a zásady. Politická prostituce kvete napříč politickým spektrem. Skutečnými šampiony v tomto oboru jsou historicky ČSSD a KDU-ČSL. Jsou schopni se spojit úplně s kýmkoliv a v obsazování a vytváření placených židlí  v našem přebubřelém aparátu státní správy jsou nepřekonatelní. Však jsou v politice ze všech nejdéle a jde jim to skutečně skvěle…

Náš Jičínský demokratický klub nabídl do voleb pomoc bratrskému HDK, který jde spolu s TOP 09 a Liberální ekologickou stranou pod názvem Spojenci pro Královéhradecký kraj a naším kandidátem je lídr JDK, Mgr. Petr Šindelář, kterého, díky jeho dlouholetým aktivitám ve sportu a práci s mládeží, znají všichni, kdo jsou součástí atletického dění nejen v kraji ale v celé republice. Se Spojenci pro Královéhradecký kraj máme jistotu, že našimi hlasy nebude v příští koalici podpořeno ANO a KSČ. Jičín dlouhodobě neměl v krajském zastupitelstvu nikoho, kdo by pro rozvoj města na kraji dýchal. Opačným příkladem je Litomyšl v sousedním kraji, která dokázala získávat a nadále získává maximum možného. Kdo zná Petra Šindeláře ví, že v případě zvolení by to byl v zastupitelstvu kraje muž na svém místě.

M.S.

Michail Ščigol výstava – 30 let od vstupu na českou výtvarnou scénu

Michail Ščigol (*26.8.1945) – 30 let od vstupu na českou výtvarnou scénu

Tři dekády tvorby a dvě jubilea oslaví malíř a architekt Michail Ščigol výstavou v železnickém muzeu

Začátkem března 1990 přijíždí do Železnice, města kde je na každém třetím domě umístěna pamětní deska se jmény významných českých malířů, spisovatelů nebo hudebníků, zcela neznámý pětačtyřicetiletý malíř s vážně postiženým synem. Přivedlo ho sem hledání pomoci pro syna. Měl s sebou jen prázdná plátna a barvy.

Dětská léčebna Železnice měla v té době  vynikající reputaci a právě zde začíná příběh hodný literárního zpracování. Náš hrdina zde nejenom že nachází lékařské zázemí pro syna Daniela, ale i svůj domov, životní lásku a zázemí pro svou malířskou tvorbu. Kupuje starý rozpadlý dům a s kreativitou sobě vlastní buduje ateliér, který se později stane jedním z kulturních center města a širokého okolí, kde se setkávají umělci a milovníci umění. Tomu předchází neuvěřitelná práce a úsilí, desítky a stovky výstav doma v cizině, společenská angažovanost a usilovná tvorba. Zasvěcení nechápou, odkud se bere v tom drobném člověku tolik energie. I díky  několika významným umělcům a přátelům se Michail dostává do povědomí výtvarné obce. Hlavním důvodem toho je neustálá  aktivita, pracovitost, upřímná snaha a schopnost pochopit nové prostředí, jeho historii, kulturu a adaptovat se v něm.  Poměrně záhy získává občanství v nové vlasti. Už 30. května 1990  vystavuje poprvé právě v železnickém muzeu a získává přízeň železnického a jičínského publika.

Michail studuje pečlivě dějiny naší země a jeho dílo odráží obraz historie místa, kraje i naší země. Vznikají komorní díla ale i celé cykly maleb, postihující závažná témata biblická. Objevují se motivy antické mytologie, návraty k romantice. Inspiruje se významnými osobnostmi v cyklech A.V.E. Valdštejn, Se Šporkem a Braunem, komorní cyklus je věnován milovanému Vladimíru Komárkovi. Komárkova slavná Křížová cesta přivádí malíře k zamyšlení nad tragickými událostmi osudy naší země a vzniká Kalvárie totality, monumentální cyklus maleb připomínající likvidaci klášterů v roce 1950. Společně s železnickou básnířkou Martinou Komárkovou vydávají půvabnou knížku MODLITEBNÍK, jenž je připomínkou a varováním před hrůzami totality a násilí.

Dílo Michaila Ščigola nelze plně obsáhnout v několika odstavcích, vydá totiž na několik monografií. Dvě z nich jsou už na světě a postihují každá jednu dekádu z prvních 20 let tvorby v Čechách. Třetí je na cestě a obsah této knihy bude neméně zajímavý.

Malíř Michail Ščigol letos slaví 75. narozeniny a zároveň 30 let tvorby ve své druhé vlasti. Oslaví je výstavou  obrazů z let 1990-91 v Městském muzeu v Železnici, kde tenkrát zahájil svůj průlom na české výtvarné scéně. Vzdává tím i hold místu, kde mu bylo dáno prožít nejaktivnější léta svého osobního i uměleckého života.

Na výstavu, která se otevírá 1.8. 2020 a potrvá do 30.9. 2020 vás srdečně zveme.

 MS

 

Michail Ščigol: Výstava v karanténě II – „SE ŠPORKEM A BRAUNEM“

 

Pro milovníky umění přidáváme na web možnost nahlédnout do výstavních prostor Divadla Bez Zábradlí, kde náš malíř představuje Kuks se Šporkem a Braunem.V letošním roce, který je pro Michala Ščigola jubilejním, chce umělec bilancovat a to způsobem jemu vlastním. V programu výstav představuje letos celé své dílo, které vytvořil za 50 let tvorby.

SE ŠPORKEM A BRAUNEM

JE TO ZVLÁŠTNÍ BÝT NEVIDITELNÝ. KDYŽ PŘISTOUPÍŠ NA TO, ŽE SE VZDÁŠ HMOTNÉHO TĚLA A SMYSLŮ S NÍM SPOJENÝCH, HMATU, ČICHU, SLUCHU, SCHOPNOSTI CÍTIT TEPLO, MRÁZ A BOLESTI KLOUBŮ, TAK DOSTANEŠ ODMĚNU. STANE SE Z TEBE NEVIDITELNÝ LÉTAVÝ TVOR CESTUJÍCÍ ÚPLNĚ ZADARMO ČASEM A PROSTOREM. TO SE MI STALO NA KUKSU. POCHODOVAL JSEM SI V BAROKNÍM PROSTORU NAPLNĚNÉM SOCHAMI A NEBEM A OCITL SE NAJEDNOU VEDLE SVÝCH IDOLŮ, FRANTIŠKA ANTONÍNA ŠPORKA A MATYÁŠE BRAUNA. BYL JSEM VEDLE NICH TAK BLÍZKO A TAK DOKONALE UTAJEN, ŽE SI MNE VŮBEC NEVŠIMLI A POKRAČOVALI VE SVÉ SNAZE VYTVOŘIT OPRAVDU VELKÉ DÍLO TAK VÁŽNĚ, ŽE SE MI TO ZDÁLO LEGRAČNÍ.

ZAHLÉDL JSEM BRAUNA, JAK SEDÍ OPŘENÝ O KAMENNÝ BALVAN A VYHLEDÁVÁ V OBLACÍCH HNANÝCH VĚTREM NÁPADY PRO SVÉ SOCHY. VŠIML JSEM SI I TOHO, ŽE PRO ŠPORKA BYLO VELICE DŮLEŽITÉ, JAK BUDE VYPADAT, AŽ TADY NEBUDE.

STÁLE BYLI SPOLU.

NA PROCHÁZKÁCH, V ATELIÉRU I BĚHEM ODPOČINKU. TAK ROZDÍLNÍ A TAK ZÁVISLÍ JEDEN NA DRUHÉM. ŠPORK POSEDLÝ TÍM, CO CHCE ŘÍCI, BRAUN S BOŽSKÝM DAREM, JAK TO ŘÍCI. ROZMARNÉ MÚZE PATŘILI OBA. KDYŽ JE UNÁŠELA NA SVÝCH KŘÍDLECH, ŠPORK SE TVÁŘIL VÁŽNĚ A TROCHU SE TÉ VÝŠKY BÁL, BRAUN TU MÚZU VÁŠNIVĚ OBJÍMAL.

UŽ NEPOLETÍ BEZ NĚHO.

Michail Ščigol