Archiv rubriky: Aktuálně v Jičíně

Na hlavní stránce v pravém sloupci.

Opoziční noviny vol. 4

Nekoaliční zastupitelé vydávají 4. vydání Opozičních novin.Vzhledem k tomu, že koalice nebere většinou naše názory v potaz, promlouváme k občanům prostřednictvím těchto novin. Chceme, aby lidé věděli, že  hájíme zájmy našich voličů. Články těchto novin vyjadřují názory jejich autorů.

Opoziční noviny vol. 4

Malá fotoreportáž z Důstojnického večírku!

100 let od VŘSR oslavili účastníci Důstojnického večírku 4.11. vytvořením živého obrazu „Útok na Zimní palác“. Následovalo vystoupení baletního souboru Velkého divadla z Moskvy Los Muscatelcos, který sklidil zasloužené ovace.

Jiří Polák, svolavatel večírků, již dnes připravuje oslavy 200. výročí útoku na Zimní palác.

 

Jičín žije s.r.o.

V našem demokratickém klubu, od jeho počátku, pracuje aktivně dvojice mladých a schopných mužů , kteří si předsevzali oživit naše město a připravili pro Jičíňáky dosud nevídané přehlídky gastronomie, doplněné kulturními a volnočasovými programy. Následující materiál je přehlídkou dosavadních akcí týmu Václav Bělík a Petr Knápek. Dokázali naplnit jedno z volebních předsevzetí JDK a za svým cílem šli s velkým entusiasmem a s profesionálním přístupem…

Níže si můžete přečíst a prohlédnout prezentaci jejich úctyhodné práce.

 

 

Vážení,

dovolte mi Vám představit naši eventovou agenturu Jičín žije. Ve svém volném čase připravujeme a pořádáme festivaly zaměřené na různá témata, dále koncerty a divadelní představení. Naší hlavní vizí je ukázat, že v našem rodném městě to opravdu žije. Chceme lidem přinášet nové zážitky a prezentovat naše město široké veřejnosti.

V sobotu 23. května 2015 jsme v Zámeckém parku v Jičíně uspořádali první akci, kterou byl Jičínský Food Festival, který navštívilo více než 5 tisíc návštěvníků.Hlavní myšlenkou festivalu bylo představit a prezentovat vybrané restaurace nejen z našeho regionu. Festival jsme propojili s akcí na podporu cestovního ruchu nazvané „Otevíráme Jičín“, kdy byly návštěvníkům festivalu zdarma zpřístupněny turisticky atraktivní objekty v pohádkovém městě. Na závěr festivalu proběhla Stand-up comedy Na Stojáka.Výstup z této akce je možné shlédnout v tomto krátkém aftervideu: https://www.youtube.com/watch?v=ILJ4mt17l3Q 

Vzhledem ke kladným reakcím jsme se rozhodli v následujícím roce uspořádat druhý ročník Jičínského Food Festivalu, jenž se konal 18. června 2016. Dorazilo více než 10 tisíc návštěvníků, kteří se mohli nově těšit na sekci „Street Food“ a dále na pivní slavnosti vybraného pivovaru. Festivalu se zúčastnilo 46 vystavovatelů a prodáno bylo přes 14 000 porcí a 5 000 litrů nápojů. Během festivalu se svou show vystoupil vítěz soutěže MasterChef Česko Roman Kotlář. Aftervideo je ke shlédnutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=nHJZklYO1CU&t=96s

V roce 2016 jsme se rozhodli uspořádat také první ročník Jičínského Wine Festivalu, který se konal 23. září na nádvoří jičínského zámku a za celý den ho navštívilo 3 500 návštěvníků. Cílem festivalu bylo vytvořit příjemnou atmosféru v našem městě a přilákat širokou veřejnost na ochutnávku vín z různých vinařství z celé ČR. K poslechu hrála cimbálová muzika a nechyběly výtečné delikatesy hodící se k vínu. Aftervideo z akce je zde: https://www.youtube.com/watch?v=cyNGJ2zLAsY&t=63s

V roce 2017 jsme se rozhodli uspořádat koncert filmové hudby v podání Podkrkonošského symfonického orchestru. Více než 90 členů tohoto orchestru přineslo do Jičína nejznámější melodie stříbrného plátna. Podařilo se nám vyprodat 2 koncerty, které se konaly 21. a 22. dubna. Odkaz na aftervideo z prvního koncertu je následující: https://www.youtube.com/watch?v=t6mKuBEjStY&t=1s

Následoval již třetí ročník Jičínského Food Festivalu, který jsme uspořádali v sobotu 17. června a na návštěvníky čekalo 60 stánků s pokrmy a nápoji. Tento ročník si nenechalo ujít více než 6 tisíc návštěvníků, kteří si během celého dne mohli užít doprovodný program. Po celý den bylo možné poslechnout hudební koncerty, jednak v podání studentů Základní umělecké školy v Jičíně, pěvecké skupiny Joyful, místní kapely Wooden Ships, dále horkokrevné kapely „Chilli Papas“ nebo zpěváka Jakuba Děkana. Fanoušci kuchařské soutěže MasterChef Česko se mohli těšit na kuchařskou show v podání posledního vítěze Jiřího Halamky. Na tříchodovém menu se s ním podílel další účastník soutěže Pavel Nýdrle, který je rodákem z nedalekých Hořic a dále Marek Fichtner, který je porotcem této soutěže a zároveň šéfkuchařem Augustine Restaurant v Praze. Připomenuli jsme také 50. výročí od premiéry televizního seriálu „O loupežníkovi Rumcajsovi“ a podpořili neziskové projekty: Alianci žen s rakovinou prsu, o.p.s. a Apropo Jičín. Vybrali jsme také 15 000 Kč na nákup aktivního invalidního vozíku pro malého Františka Vančuru ze Střevače. Odkaz ke shlédnutí aftervidea níže: https://www.youtube.com/watch?v=sQU8QO4jrms 

Poslední námi pořádanou akcí v roce 2017 byl druhý ročník Jičínského Wine Festivalu, který se konal v sobotu 23. září 2017 a i přes nepříznivé počasí dorazilo více než 1 000 návštěvníků. Festivalu se zúčastnilo 30 vystavovatelů a poprvé jsme vyzkoušeli moderní platební systém pomocí čipů. Aftervideo ke shlédnutí je zde: https://www.youtube.com/watch?v=xJZN4g9h6Z8&t=4s

Pro rok 2018 plánujeme další nové akce a věříme, že budou opět kladně hodnoceny.

Za společnost Jičín žije s.r.o.

Ing. Petr Knápek & Václav Bělík, jednatelé společnosti

email: info@jicinzije.cz, web: www.jicinzije.cz, Facebook: Jičín žije

Rozhovor s panem profesorem Robertem Kvačkem

Na téma politická kultura jsme vedli v našem klubu dlouhé debaty. Některým členům JDK se zdály noviny, do nichž přispívají i naši tři zastupitelé, příliš militantní.

Přestože v Opozičních novinách nenajdete vulgarismy, neubrání se autoři článků ostřejším výpadům proti koalici a jejím jednotlivým zástupcům. Viz text našeho člena Ing. Luboše Splítka, kterému se nelíbí atmosféra v níž se nesou zasedání zastupitelstva (připojen níže).
Poprosil jsem muže nanejvýš povolaného, významného českého historika pana profesora Roberta Kvačka, aby pohovořil na téma politické kultury v našich zemích a v různých dobách. Překvapil mne, když pravil: „Nemyslete si, mladý muži, že tomu bylo někdy jinak; politické hašteření tu bylo vždycky a mnohdy dost ostré. I tady u nás v Jičíně se pánové věčně dohadovali a to často dost nevybíravě.“
Pan profesor vyzdvihl několik skvělých a kultivovaných řečníků, kteří dokázali strhnout a přesvědčit. Patřil mezi ně například Ladislav Rieger. Kupodivu k nim nepatřil ani Masaryk a ani Beneš. Pak tu byli tzv. táboroví řečníci, kteří dokázali teatrálními vystoupeními získávat příznivce a „okopávat“ oponenty. Vzpomněl i na ostré střety českých politiků se sudetskými Němci, z nichž nejostřeji vystupoval jeden ze zakladatelů NSDAP, K.H.Frank. Ten se pomstil některým tehdejším oponentům, kteří za protektorátu putovali do nacistických koncentráků.
Pan profesor rovněž akcentoval, že hlavní práce v parlamentu se odehrává ve výborech, kde by měli být a jsou pracovití, dělní poslanci, kteří přinášejí návrhy a připravují podklady. Samotná vystoupení za řečnickým pultem bývají často jakýmsi politickým divadlem. Pro fajnšmekry jsme připravili zvukový záznam z vyprávění pana profesora. Poslechnout si jej stojí za to. Zajímavý fakt, který profesor Kvaček zmínil, byla povinnost poslanců prezentovat své projevy ve sněmovně zpaměti. Dnes, kdy jsme svědky mnoha vystoupení politiků, kdy se posluchač často stydí za to co slyší, bychom se měli nad slovy pana profesora přinejmenším zamyslet.
Miloš Starý
Rozhovor s panem prof. Robertem Kvačkem:

Vyjádření pana Ing. Luboše Splítka: Článek Ing. Luboš Splítek

VOLBY 2017 – Hlas lidu, hlas boží!

 

Hlas lidu, hlas boží !
„Tyto volby vyhrálo Babišovo ANO a to hlasy voličů, kteří demokracii v její liberální podobě nechtějí.“
Narozdíl od sáhodlouhých litánií volebních analytiků a politologů je tato stručná glosa z pera Alexandra Mitrofanova nejvýstižnějším vyjádřením reality.
U nás v Jičíně podpořilo babišovce ještě podstatně více voličů, než činí celostátní průměr. Výsledek demokratických voleb je nezpochybnitelný a pokud chceme zůstat demokraty, musíme jej respektovat.
Potěšitelný je nárůst preferencí Pirátů a to nejen proto, že by se mohli stát v opozici strážci svobodné myšlenky ale i proto, že přivedli k urnám mladé lidi a slibují být osvěžujícím elementem v zatuchlém prostředí velké politiky.
Zajímavé bude, s kým Andrej Babiš upeče koalici. Je mu to zjevně jedno, pokud mu to umožní stát se premiérem. Musí se také vypořádat s obviněním z podvodu, lustračním zákonem a obvinění z likvidace řady firem prostřednictvím jím vedeného ministerstva financí a ve prospěch jím vedeného zemědělsko-průmyslového holdingu. Na své straně má prezidenta republiky a všechny, jež nechává estébácká minulost nejvyššího představitele státu klidnými.
U nás v Jičíně to věští posílení aspirační úrovně některých radních a představitelů města. Třeba se jim podaří získat od svých vysoko postavených stranických souputníků něco pro naše město. Mají na to rok, aby to předvedli. Zatím během tří let nepředvedli nic moc.
Čím by Andrej Babiš mohl překvapit ? Moc mne toho nenapadá, leč přece.
Mohl by pozvat do vlády všechny zvolené subjekty a postavit vládu dobré vůle v čele s ANO…ale proč by to dělal?
Miloš Starý

Srdečně Vás zveme na Důstojnický večírek, letos na počest 100. výročí útoku na Zimní palác. Bude i Aurora!

86. Důstojnický večírek-100 let oslav VŘSR. Blata 4.11. 2017 ve 20 hodin. Povinná účast. Útočíme na Zimní palác!

První důstojnické večírky byly vlastně setkání jičínských atletů v polovině šedesátých let minulého století. U jejich zrodu stáli dnes již legendární závodníci jako MUDr. Vladislav Bosák, Jiří Mazáček, Joža a Vladimír-Sása-Stránští, Vladimír Hofman, Jiří-Brďan-Všetečka, Míla Šebík, Jára Malý a další. Tenkrát vylepšili svá setkání na Turistické chatě a v Pekloveské hospodě historickými armádními kostýmy, v nichž tvořili živé obrazy a jiná alotria za bujného skotačení a zpěvů.

Na tuto tradici navázali později Petr Stránský a Miloš Starý v roce 1976 a od té doby se každoročně jednou a později dvakrát do roka konají na několika místech Českého ráje, nejčastěji pak v hostincích  Robousích a slavné Jívě v Podůlší. Účastníci v kostýmech a uniformách defilují v promenádách za doprovodu budovatelských melodií. Večírky jsou zároveň parodií minulého režimu ať se už jedná o oslavy 1. Májů, či VŘSR a termíny respektují data konání těchto oslav. Taneční večery jsou zpestřeny recitací dobové poesie, scének a skečů. Nezapomenutelnou je scéna zmrtvýchvstání vůdce světového proletariátu V.I.Lenina v podání Jaromíra Tišera, kdy se přítomným tají dech a děvčata při tom šílí. Výzdoba je tradičně neopakovatelná. Nápadité pozvánky dotáhl k dokonalosti pan profesor Emanuel Bosák, který také několikrát akci zahajoval. V současné době přebírá organizaci z rukou M.Starého a Jaromíra Tišera mladý inženýr Jirka Mazáček, prasynovec spoluzakladatele a spolu s Alešem Krohem a dalšími dobrovolnými nadšenci jsou zárukou toho, že počet večírků dosáhne během příštího desetiletí úctyhodné stovky. Pro studenty, kteří se narodili po roce 1989 je to šance, jak nasát dobovou atmosféru budování socialistické společnosti i s jejími ideovými atributy. Je zajímavé, že v době tuhé Brežněvské normalizace neměli pořadatelé, až na nepodstatné výjimky, žádné problémy s orgány státní moci. Pravděpodobně i proto, že fiktivní pořadatel Džej-Pí, uváděný na plakátech je ve své podstatě neškodný prosťáček.

Oslava zaujala i PhDr. Jitku Bílkovou, která vyučuje historii na vysoké škole a po vzoru našich večírků organizuje obdobné happeningy na fakultě, aby studentům přiblížila atmosféru doby o níž dnes už mohou vědět pouze z vyprávění a dokumentárních filmů.

Autor: Miloš Starý

Sledě, kaviár a vodka. Kuksu vládnou umělci.

 

Výtvarníci ze sedmi zemí světa na týden ovládli barokní Hospitál na Kuksu. Sedmý ročník mezinárodního malířského plenéru vyvrcholí o víkendu (19. 8.) prodejní výstavou vzniklých děl.

KUKS Polština, ruština, angličtina, němčina, litevština, lotyšština, italština, francouzština, ukrajinština a samozřejmě čeština znějí od pátku barokním Kuksem. Sedmého ročníku mezinárodního malířského plenéru v Kuksu se účastní 13 výtvarníků z různých koutů Evropy.

„Tématem je Kuks, břeh života, břeh smrti. Kuks je barokní perla, máme tady mecenáše umění Františka Antonína Šporka, který počátkem 18. století tady vytvořil barokní krajinu. Máme tu díla geniálního barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Proto nechceme umělce svazovat a téma jsme zadali velmi široké. Genius loci místa je natolik silný, že každý si v tom najde své,“ říká organizátor sympozia Miloš Starý.

Duchovním otcem plenéru je malíř a architekt s ukrajinskými kořeny Michail Ščigol, který před sedmi lety stál  u jeho vzniku. „Doufám, že najdu další střípky k pochopení podstaty a genia loci barokního Kuksu, které se snažím už dvacet let vyjádřit a stále se mi to ještě nepodařilo,“ říká dvaasedmdesátiletý Ščigol, který žije a tvoří v Železnici na Jičínsku. V loňském roce na plenéru vytvořil pozoruhodný autoportrét: v puntíkovaném saku maluje schody, přes rameno mu zvědavě nakukuje smrtka s kosou a opodál stojí červená kráva.“ Ani na minutu jsme nezaváhali, když jsme hledali hlavní motiv letošního ročníku. Je to tak pozoruhodný obraz, že jsme ho dali i na plakát plenéru,“ říká Miloš Starý na schodech pod hospitálem. V Královéhradeckém kraji není vhodnějšího místa pro malířské sympozium než Kuks. Monumentální komponovaná barokní krajina s velkolepou barokní architekturou a plastikami Matyáše Bernarda Brauna, i po staletích v umělcích vzbuzuje inspiraci.

Účastníci plenéru tvoří na různých místech barokního areálu, většinou v rozlehlých prostorech hospitálu. Vzhledem k tomu, že je plenér časově ohraničený, tlačí je čas. O stresu z uzávěrky, která je 18. srpna, den před vernisáží výstavy děl vzniklých na plenéru, ale nemůže být řeč. „Jestli mám nějakou strategii? Z Kyjeva jsem si na Kuks přivezl své oblíbené naložené sledě, kaviár a vodku, které mi pomohou vytvořit jistě něco mimořádného,“ usmívá se výtvarná legenda z Kyjeva osmaosmdesátiletý Oleksandr Petrovič Milovzorov. Jednu ze svých olejomaleb tvoří na vzdušné chodbě bývalého vojenského lazaretu. Když se má vyjádřit k otázce, jak by vypadal jeho obraz vytvořený několika tahy štětce na téma soudobá situace na Ukrajině, chytne se za hlavu. „Musela by to být kompilace parafrází na Jacksona Polocka a Francisca Goyu zároveň, což je ale nemožné,“ říká Milovzorov, který společně se Ščigolem a architektem, keramikem a fotografem Milošem Šedivým patří k otcům zakladatelům plenéru. Všichni tři jsou účastníky plenéru i letos.

První mezinárodní plenér se konal v Jičíně na konci léta roku 2011. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit tradici setkávání umělců a při něm nacházet kouzlo tohoto místa. Postupně vznikly desítky děl, která představila Jičín v jeho kráse. „V dalších letech se počet účastníků měnil, ale my tři jsme zůstávali. Přijížděli umělci z Česka, Ukrajiny, Ruska, Polska, Velké Británie, USA, Německa a Lotyšska. Myslím, že se prvotní myšlenku podařilo nejen naplnit, ale i v mnoha ohledech předčít,“ říká Michail Ščigol s paletou a štětcem v rukou.

Změna přišla loni. Pro šestý ročník sympozia pořadatelé vybrali noblesní prostředí Hospitálu na Kuksu, kde Ščigol v roce 2002 představil svůj cyklus: Se Šporkem a Braunem, ve kterém vzdal hold spolupráci velkorysého mecenáše umění Šporka s Braunem. „Zatímco v Jičíně byl pro mnohé umělce inspirací Albrecht z Valdštejna, zde se posouváme o jedno století na přímce času směrem k současnosti a zájem umělců se upíná k další z nejzajímavějších postav českého baroka, Františku Antonínu Šporkovi a jeho odkazu,“ říká Miloš Starý.

Na Kuksu letos tvoří i Katja Sokolova-Zyzak z Varšavy, její dcera fotografka Manja, která plenéry dokumentuje, dcera Oleksandra Petroviče Milovzorova Oksana, jež působí v italském Urbinu, Magdalena Lazar-Masier žijící střídavě v Polsku a ve Francii, mladá talentovaná jičínská výtvarnice – sklářka a studentka UMPRUM Dominika Petrtýlová, Litevec žijící v Německu Linas Domarackas, výtvarnice a patriotka z Kuksu Marie Bukovská, profesorka akademie výtvarných umění v kanadském Torontu Maria Gabánková, profesorka akademie pro změnu v lotyšské Rize Jevgenija Loginová a její manžel Anatolij Borodkin, který loni ohromil rozsáhlým cyklem Braunova Betlému. „Nemám žádnou strategii, odpočívám. Připadám si, jako bych se vrátil domů. Jsou tu úžasní lidé. Nejsem si jistý, jestli loňskou produktivitu překonám. Mám tady totiž manželku, bude to velmi, velmi těžké. Budu se snažit dál pokračovat v poznávání betléma,“ usmívá se Borodkin. „Na Kuksu je tolik zdrojů inspirace! Mám to tady moc ráda, hlavně i kvůli lidem, kteří se sympozia účastní. Je to tady taková rodina. Moje letošní téma bude historická lékárna, která mě fascinuje už roky,“ dodává Jevgenija Loginová.

Vernisáž výstavy 7. mezinárodního malířského plenéru začíná v sobotu 19. srpna v 11 hodin v refektáři Hospitálu. Organizátoři taktéž připravují z obou plenérů konaných na Kuksu výpravný katalog s fotografiemi a reprodukcemi jednotlivých výtvarných děl, který chtějí vydat na podzim tohoto roku.

Zdroj: Tomáš Kučera, redaktor MF DNES

Foto: Katja Sokolova-Zyzak