Archiv rubriky: Kultura

prispevky v kategorii Aktualne v Jicine -> Kultura

Vzpomínáme na Michaila….

…do našeho kraje přišel v roce 1990 a svým dílem se nesmazatelně vepsal do kulturního povědomí. Malby inspirované krajinou Českého ráje, významnými osobnostmi a příběhy slavných lidí, městské veduty a zákoutí, to vše jej řadí mezi naše regionální umělce, přestože jeho působnost přesahuje hranice našeho kraje i republiky. Maloval v Paříži, Itálii, na Jadranu, ve Švýcarsku a nesmíme zapomenout na jeho ranou tvorbu v Oděse, Kyjevě a mnoha zajímavých místech bývalého Sovětského svazu. Největší část malířského díla však vytvořil zde, v železnickém ateliéru a plenéru Jičínské kotliny. Vzdal hold městům a obcím, kde maloval a pobýval. Praha, Hradec Králové, Jičín, Železnice i Kuks mu vděčí za osobité vyjádření genia loci a zvláštní atmosféry těchto míst.
Díky Michailovi se nám podařilo dostat do Jičína řadu významných výtvarníků z celého světa a uskutečnit myšlenku jičínských mezinárodních malířských plenérů. Doma v Železnici otevřel výstavní prostor v komorním muzeu Inny Kolomijec, významné ukrajinské sochařky, která v našem kraji v devadesátých letech několikrát pobývala. Unikátní sbírka komorních plastik dává návštěvníkům nahlédnout do velmi bohaté ukrajinské historie. Přestože malíř u nás našel nový dom ov, zázemí, lásku a rodinu, nikdy nezapomněl na svou vlast a byl jejím skutečným kulturním ambasadorem. Pomáhal všemožně ukrajinským umělcům a na vlastní náklady organizoval jejich výstavy. Podporoval ale také mladé začínající umělce a dával jim k dispozic i prostor ve své soukromé galerii v Praze. Nezapomněl nikdy na to, jak ho kdysi naše republika přijala, a často o nás mluvil jako o empatické a vlídné zemi v srdci Evropy. Válku na Ukrajině těžce prožíval a pomáhal svým krajanům. Od počátku ruské agrese nenamaloval ani jeden obraz. Osud Ukrajiny ho drtil. Přesto usilovně pracoval. Stačil ještě vydat svou třetí velkou knihu zachycující posledních patnáct let tvorby. V realizaci ambiciózních uměleckých plánů jej zaskočila vážná nemoc, která ukončila život muže, jehož příběh by stačil na několik osudů obyčejných smrtelníků.

Bůhví co by dokázal, být tu ještě nějaký čas. Michail Ščigol nás opustil před rokem, 20. července 2022. Milý, sympatický muž, velký umělec s ušlechtilým srdcem, přítel a kamarád, který po sobě zanechal velké dílo. Ve svých malbách je tu stále s námi.

Za Ateliér Ščigol, z. s.
Miloš Starý

Výstava Michaila Ščigola „POSLEDNÍ PŘÍBĚH“

 

Vážení,

Ateliér Ščigol vás srdečně zve na první velkou výstavu našeho kamaráda, přítele a významného umělce v tomto roce.

Cyklus Deníky Franze Kafky vystavoval Michail na konci roku 2021 v Jičíně a nikoho z nás tehdy nenapadlo, že je to poslední výstava na níž je malíř osobně přítomen. Hradec Králové  byl městem, které Michaila kdysi vlídně přijalo. Mnohokrát zde vystavoval a zdejší výtvarníci jej vzali za svého. Hradecká veduta se často objevuje na jeho plátnech. Michail Ščigol se sem  vrací prostřednictvím svého posledního velkého cyklu. Na vernisáži v Galerii Na Hradě 15. února 2023 s námi Michail nebude. Je omluven. Bohužel, jednou provždy. Promluví k nám ale prostřednictvím svých obrazů.

Jeho dílo nás bude provázet dál a nedá zapomenout na mimořádného umělce a skvělého člověka.

 

 

SETKÁNÍ S MICHAILEM ŠČIGOLEM

Milí přátelé,

letos v létě, ve středu 20. července, nás náhle a zcela nečekaně opustil Michail Ščigol. Před déle než 30 lety, na jaře roku 1990, se tento rodák z Čeljabinsku vzdal kariéry architekta, opustil Ukrajinu a přestěhoval se do tehdejšího Československa, aby ve vyhlášené dětské léčebně v Železnici u Jičína hledal pomoc pro svého těžce nemocného syna. Malebné lázeňské městečko se mu stalo osudem, našel tu domov, přátele a inspiraci pro svou malířskou tvorbu. Historiky umění je vnímán jako výrazná osobnost české výtvarné scény, pro nás bude ale navždy jedním z největších malířů zdejšího kraje, s nímž neodmyslitelně srostl, nesmírně srdečný člověk s jemnou duší a blízký přítel, na kterého nelze zapomenout, a autor monumentálních děl, jimiž nás uhranul, okouzlil a obohatil.

Michail Ščigol tiše odešel, ale skrze svá díla a naše vzpomínky tu s námi nadále zůstává. I proto jsme se rozhodli, že pro většinu z nás, kteří neměli příležitost se s ním rozloučit, ani jej doprovodit na jeho poslední cestě na Nový židovský hřbitov na pražských Olšanech, nepřipravíme rozloučení, nýbrž setkání s Michailem. Setkání skrze jeho obrazy a naše vzpomínky.

Všechny, kteří měli Michaila Ščigola rádi jako malíře nebo člověka, bychom proto chtěli jménem Ateliéru Ščigol a Jičínské besedy pozvat v neděli 20. listopadu 2022 do místa, které měl Michail rád – do jičínské synagogy. V 16:00 hod. zde otevřeme výstavu jeho malířského cyklu Křížová cesta totality, zavzpomínáme a v 17:00 hod. završíme setkání jičínskou premiérou jedinečného programu Modlitebník – Křížová cesta totality.

Co nejsrdečněji vás zveme na setkání s Michailem Ščigolem!

S přátelským pozdravem za Jičínskou besedu

Pavel Kracík

 

Představení nových kandidátů JDK JC

 

Jan Ent narodil se před půlstoletím v Liberci. Celý život ale prožil v Jičíně a v obou Lochovech, kde měli tom Horním chaloupku a v Dolním babičku. Je velkým patriotem. Odmala věděl, že jeho oborem bude gastronomie. Absolvoval hotelovou školu a hned po revoluci si otevřel spolu se společníkem Davidem první restauraci. Jejich kuchyně a služby se staly vyhledávanými a to nejenom jičínskými labužníky. Restaurant U dělové koule stejně jako Hotel Jičín měly zvuk a byly vysoko hodnoceny i v Maurerově gastronomické „hitparádě“. To však Honzovi nestačilo a tak se oba pánové pustili do odvážného projektu. Od města koupili ruinu Hotelu START, kterou majitel nechal zcela zpustnout a po martyriích, kdy bylo potřeba masivních investic do rekonstrukce, otevřeli čtyřhvězdičkový hotel RE-Start s restaurací La Favorita. Obojí snese nejvyšší hodnocení a přestože ze strany města nebylo vždy jednáno s pochopením a podporou, je dnes tento podnik tím, čím se může Jičín chlubit. Honzovo hlavní téma je cestovní ruch a s ním spojené služby a propagace regionu. Dlouhodobě aktivně pracuje v komisi cestovního ruchu. Viz foto a foto hotelu. Jan Ent je jediným straníkem na naší kandidátce. Je členem strany PIRÁTI, která však v Jičíně nekandiduje a vybral si nás. Rádi jsme jej přijali.

*********************************************************************************

Luboš Pokorný zdědil běžecký talent od Boha a taky od táty, který byl několikanásobným mistrem republiky na středních tratích a jedním z nejlepších běžců Jičína všech dob. Luboš mladší povstal z líhně talentů Vlasty Jenčka stejně jako jeho táta a vzhledem k výkonnosti splnil kritéria střediska vrcholového sport. Jako junior závodil a reprezentoval naši atletiku a Duklu Praha na úrovni svého táty. Drží řadu oddílových rekordů na středních tratích a dnes jako sedmačtyřicetiletý matador dokáže porazit o generaci mladší závodníky na 1500 i 3000 m v rámci závodů 2 ligy. Jeho rekordní čas na Mikulášském běhu na Bradech 9:24,0 min. vévodí historickým tabulkám a za posledních 15 let se mu nikdo ani zdaleka nepřiblížil. Co nás ale těší nejvíc je to, že vede jako běhající trenér skupinu štrekařů a jeho svěřenci dosahují výborných výsledků. Gábina Veigertová v předminulém roce dosáhla vynikajícího umístění na MS v běhu do vrchu v Jižní Americe a je ozdobou i na mezinárodních klání v krosu.  Skupina jeho svěřenců se utěšeně rozrůstá a je radost sledovat, jak mladí atleti vzhlížejí ke svému trenérovi, který neúnavně polyká běžecké kilometry s nimi a dává jim motivaci i cenné rady. Do party POKO RUNNIG TEAMU patří i veterán a všesportovec, triatlonista a také náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje, Rudolf Cogan, který svého trenéra charakterizuje níže…Lubošovo téma je Nové Město a zlepšování života jeho občanů. (Fotka plus Poko R.team FB)

Lubomíra Pokorného znám od roku 1989, nejdříve jsem ho v běhu porážel, byl za tím i tradiční souboj Paka x Jičín. Pak se Luba stal vrcholovým sportovcem a dlouho, dlouho mě drtil. Pak skončil a já ho zase okolo roku 2010 začal porážet jsa ještě vrcholovým triatletem. On to nevzdal a od roku 2015 poráží on mě. Trénuje teď opravdu tvrdě a poctivě, také jako trenér vytvořil velkou běžeckou skupinu. Brzo jsem pochopil, že toto je dobrá cesta a požádal ho, zda s k jeho skupině můžu přidat jako závodník. Začal jsem pak i závodit za TJ Jičín.  

Luba je člověk, který uvažuje velmi dlouhodobě, dokáže věci dobře organizovat a jednat s lidmi – řadu mladých přivedl k běhu, lépe řečeno k tvrdému tréninku. Sám je klidným, vyrovnaným pracantem. Bylo by velkým plusem pro Jičín, pokud by se Lubomír Pokorný mohl podílet na správě města. 

Rudolf Cogan

*********************************************************************************

David Kotlář   se narodil v Jičíně 1988 absolvoval zde ZŠ a Lepařovo gymnázium. Nalezl zalíbení v historii, kterou studoval na Filozofické fakultě UK. Odmala také miloval přírodu a zvířata, zejména koně, což nakonec rozhodlo. Několik let působil v zahraničí( Belgie, Nizozemí a Německo), aby nakonec zakotvil pod Zebínem, kde provozuje stáje pro 23 koní, jízdárnu, kde pořádá parkurové závody Pohár Českého ráje, jako instruktor jezdectví vede skupinu mladých adeptů tohoto krásného sportu. V areálu provozuje i kavárnu, ubytování a aby toho nebylo málo, založil ještě vinici. Na historii David nezanevřel. Jeho oblíbeným tématem je Prusko-rakouská válka. Vlastními silami obnovil pomníček na místě, kde 29.6. 1866 padl saský voják a najdete jej u panelové cesty ze Soudné na Zebín viz foto( wS). David by uvítal větší podporu podnikání ze strany města.

*********************************************************************************

Zdeněk Soušek  narozen 1952 prožil pestrý a bohatý život, který se s ním nemazlil. Za emigraci mu komunisté pěkně zatopili. Párkrát si pěkně naběhl, když říkal, co si myslí. Vyučil se kuchařem a svému řemeslu dělá čest. Kde vařil, tam lidem chutnalo. Za svůj život prošel řadu hospod, hotelů a restaurací. V Jičíně, Krkonoších, v zahraničí, aby na stará kolena oblažoval chuťové pohárky zákazníků restaurace a pivnice U Šuků. Jeho omáčky a česká kuchyně jen těžko hledají konkurenci. Je mistrem svého řemesla, které neopustil ani v důchodovém věku. Nejenom proto, ale i pro jeho názory a přehled o tom, co se děje ve městě jsme Zdeňka rádi přivítali mezi kandidáty do zastupitelstva.

Promítání dokumentů „Bída Ruska“ 21.6.2022 od 19.30 hod

 

Jedná se o dokumenty z počátku devadesátých let minulého století, kdy v Rusku došlo ke svržení M.Gorbačova a pokusu o návrat starých bolševických pořádků.

V té  době v Moskvě natáčeli členové Krátkého filmu Praha, režisér Milan Maryška a kameraman Petr Volf, kteří v rámci humanitární pomoci natočili unikátní záběry. Dokumenty jsou syrovým svědectvím o společnosti vygenerované sedmdesátiletou vládou komunistů a exkurzem do světa, který lze jen těžko pochopit pokud do něho nevstoupíte.

Autor dokumentů strávil v bývalém SSSR dlouhou dobu, projel zemi křížem krážem a zachytil okem své kamery též odvrácenou tvář země, kde zítra už vlastně znamená včera. Pochopení absurdity bolševického ráje na zemi nám pomáhá porozumět válce na Ukrajině, kterou tento zrůdný režim vyvolal.

Prezentace Petra Volfa jsou vždy zážitkem. Na promítání dokumentů vás do biografu Český ráj srdečně zvou  Petr Volf a Jičínský demokratický klub.

Bída Ruska – Tři dokumenty z devadesátých let