Prázdninová expozice A.V.E. Valdštejn

Pint

Prázdninová expozice A.V.E. Valdštejn člena našeho klubu, malíře a architekta Michaila Ščigola v porotním sále jičínského zámku je jedním z hitů kulturního léta. Cyklus obrazů, který prošel za deset let významnými výstavními síněmi nejenom u nás ale i v Evropě se vrátil na místo, kde bychom jej rádi v budoucnu viděli umístěný nastálo.

V rámci Valdštejnských dnů byl obrazový příběh velké postavy našich dějin představen veřejnosti. Během prázdnin má uměnímilovná veřejnost i návštěvníci města možnost prohlédnout si obrazy zblízka. Výstava se otevírá 1.7. a je otevřena každý den od 10 hodin do 17:00. Obrazy jsou doplněny fotodokumentací a texty o vzniku cyklu i historii muže, který spoluutvářel významně tvář našeho města. Nenechte si ujít tuto mimořádnou výstavu.

Malíř a architekt Michail Ščigol

Představovat Michaila Ščigola je v Jičíně zbytečné. Před lety se tento malíř a architekt usadil v našem kraji a významně tak obohatil naši kulturní scénu. Přemýšlivý umělec v novém prostředí přijímá nové podněty a zajímá jej genius loci. Seznamuje se s pamětihodnostmi z období raného baroka a když se pídil po jejich historii, došel zákonitě k Valdštejnovi. Je fascinován mužem, který byl schopen vtisknout svou vůli do krajiny Českého ráje tak, že nás stopy jeho činnosti udivují dodnes. Malíř studuje vše o velkovévodovi frýdlantském. Oproštěn od české národovecké averze k Valdštejnovi, kde je tento často prezentován pouze jako bezohledný, krutý a bezcharakterní válečník, dívá se umělec na historickou postavu očima nezávislého badatele a v letech 1999 až 2005 vzniká jeden ze  Ščigolových malířských cyklů – A.V.E. VALDŠTEJN- aneb barokní sny Alberta Václava Eusebia.

Zobrazuje příběh člověka, kterému hvězdy ukázaly osud a sudičky daly do vínku bezmeznou ctižádost, inteligenci, mimořádné vojevůdcovské a organizační schopnosti. Nejde o idealizaci! Valdštejn se choval stejně jako všichni mocní třicetileté války a nejenom jako mocní této pohnuté doby. Byl skvělým stratégem a věděl, na kterou stranu velké šachovnice 30 leté války se přiklonit. Jeho ambice byly zajisté jen ty nejvyšší. Pod Hradčany vybudoval skvostný palác, který mu záviděl sám císař. Projekt Šťastné země – Terra Felix- byl velkolepý i pragmatický. Území chráněné před hrůzami války mělo být hospodářskou základnou pro zásobování a zázemím Valdštejnovy armády.

Fascinován pobytem v Itálii přizval generalissimus do Čech slavné italské architekty. Sebregondi, Pieroni , Spezza a další, vytvořili v kraji skvosty italského baroka. Okolnosti a překotné válečné události nedovolily vévodovi završit všechny jeho smělé plány. I přesto zůstává jednou z osobností, která, jako jedna z nemnoha v celé naší historii naplňuje parametry machiavelistického ideálu vladaře a dodává jí rozměr panevropský.

Jsou výtvarníci, kterým k tomu aby vznikl artefakt, stačí impuls, dojem, zážitek, aby pak našel formu a výraz. Ne tak Ščigol. Pro svou tvorbu potřebuje příběh, mýtus, v němž má opěrné body a z něhož čerpá energii, která pak vyzařuje z jeho malby. Michailův obraz muže své doby je zarámován do příběhu oproštěného od národovecké zášti začínajícího v dětství, kdy se začíná projevovat touha vyniknout nad ostatní, ale objevuje se v něm i smutek z předčasné smrti rodičů, hravost, láska, sen, fantazie i fascinace vesmírem a Bohem. Ostatně mezi hvězdami za pomoci astronomů i astrologů na jedné straně Valdštejn hledající svou šťastnou hvězdu a Bohem na straně druhé, u něhož hledá odporu pro své konání, ale i ospravedlnění a rozhřešení.

Michail Ščigol nám představuje Valdštejna svým laskavým způsobem. Jsem přesvědčen o tom, že se jedná o cyklus, který patří k nejzávažnějšímu co malíř kdy vytvořil. Příznačně poprvé byl A.V.E. Valdštejn vystaven v kostele Sv. Josefa v kartuziánském klášteře ve Valdicích,  který si velkovévoda kdysi vybral jako místo posledního spočinutí.

Dílo bylo vystavováno mj. v poslanecké sněmovně v Praze, v sídle Evropského parlamentu v Bruselu, významných galeriích  Oděsy a Kyjeva, naposledy pak v prostorách hradeckého Klicperova divadla v prosinci loňského roku. Dnes je soubor v Jičíně, který se měl stát metropolí velkovévodství. Pro cyklus maleb bychom měli, podle mého názoru, v budoucnu najít důstojný prostor k umístění v některém z míst, které nám Valdštejna připomínají.

Ščigolův soubor je předmětem diskusí. Pro některé je příliš extravagantní, pro jiné překvapující a mimořádné, v každém případě vyvolává emoce; pozitivní i negativní. Podobně jako osobnost samotného Albrechta Václava Eusebia. Mnohými nenáviděn, jinými obdivován.

Invita invidia !   Navzdory závisti !

Fotogalerii ze zahájení vernisáže A.V.E. Valdštejn v Jičíně při Valdštejnských dnech můžete prohlédnout ZDE

Autor: Miloš Starý