Století jičínské atletiky

Snímek_045

Královna sportu“ v Jičíně slaví v letošním roce kulaté jubileum – sto let od svého založení. Během jednoho století zaznamenala období úspěchů, ale i časy méně vydařené, vychovala řadu  vynikajících borců a borkyň a stala se jedním z nejúspěšnějších sportovních odvětví ve městě.

Vznik klubu

Oficiální vznik klubu pod hlavičkou S. K. Jičín je sice datován od vstupu do České amateurské thetické unie (ČAAU) v roce 1914, ale vše začalo mnohem dříve.První atletické pokusy se odehrály již od roku 1862 v hostinci „V lázních“ (křižovatka Husovy a Lošťákovy ulice), kde se soutěžilo ve skoku dalekém a později i vysokém (1865). Nejvýznačnějšími osobnostmi předválečného období byli oštěpař František Kubala a překážkář Zdeněk Burda, oba držitelé českých rekordů. V období poválečném zde vyrůstal Alois Linka, první Čech, který pokořil hranici 11 vteřin na trati 100 metrů a jako první jičínský rodák startoval na olympiádě a to v Paříži (1924). V tomto období sportovali atletičtí nadšenci na drnovém fotbalovém hřišti pod Čeřovkou. V roce 1931 se jičínský S. K. rozloučil s atletikou a většina atletů pokračovala v nově vzniklém Zimním klubu Jičín.

Budování letního sokolského cvičiště

Blýskání na lepší časy nastalo v roce 1937, kdy začalo budování letního sokolského cvičiště v prostoru bývalé cihelny mezi Urnovým hájem a ulicí Na Tobolce. Díky nadšenému pracovnímu úsilí se podařilo vybudovat malý přírodní amfiteátr s centrální plocho pro sokolská cvičení a míčové hry a po obvodu byla vytyčena první stabilní běžecká dráha dlouhá 165 metrů se škvárovým povrchem, v sousedství vznikla stometrová čtyřdráha zakončená doskočištěm pro skok daleký. Nechyběl ani prostor pro skok daleký a vrhačské disciplíny. To se psal rok 1938. „Matěják“ se stal domovem atletů na další dlouhá léta.

V roce 1939 byl znovu obnoven lehkoatletický oddíl Sokola Jičín, jehož mužský tým 7. 7. 1940 absolvoval první domácí utkání se Sokolem Lysá nad Labem. Slibný rozvoj atletiky byl přerušen v roce 1941, kdy byla rozpuštěna Česká obec sokolská. Atleti se přestěhovali opět na hřiště pod Čeřovku. Zde se také v letech 1943 a 1944 uskutečnily prvé dva ročníky Velké ceny města Jičína v hodu diskem a díky tomu měla jičínská veřejnost možnost viděl tehdejší nejlepší české diskoboly.

Po skončení válečných útrap došlo k terénním úpravám na Matějáku, což umožnilo prodloužit ovál na 200 metrů. Od roku 1946 se atletika v Jičíně opět rozjela naplno. V družstvu mužů mezi jinými startuje vynikající sprintér Bohumil Singr a výborný vytrvalec Franta Vojtěch. Mezi dospělé se ale tlačí mladí výborný diskař Vladislav Bosák – Hasan, běžec Karel Hlaváč, všestranný Josef Frýba, skokan a sprintér Jaroslav Končinský (v roce 1951 dosáhl mety 7 metrů), sprintér Franta Kynč, Jiří Sasínek, Vojta Vachek, Vladimír Boháček a řada dalších.

Počátek Mikulášského běhu na Bradech

První republikové mistrovské tituly vybojoval pro jičínské barvy dorostenec Vladislav Bosák v disku v letech 1944 až 1946. Mimořádnou osobností byl skokan Václav Martínek, který dominoval v dálce a výšce dorostencův letech 1947 až 1950. Osmý prosinec 1946 je rovněž významným datem v historii oddílu. V tento den zahájil svojí nekonečnou pouť časem Mikulášský běh na Bradech, založený pěticí atletů bratry Bosákovými, Dádou Volfovou, Tondou Samkem a Jardou Sládkem. Zcela logicky se začala formovat i ženská atletika. Nejvýznamnější představitelkou tohoto období se stala Dagmar Volfová (Bosáková), která vynikala především v hodu oštěpem a překážkovém běhu a svojí všestrannost potvrdila i v pětiboji.  Přechodná stagnace v oddíle nastala od roku 1952, kdy po odchodu některých „tahounů“ na nová působiště, se nedařilo udržet nastoupený trend. Přesto i v tomto období se závodí dál. Objevují se nová garnitura výborných atletů Vláďa Stránský, Jirka Mazáček, Míla Šebík, Jára Jandura, Jarda Malý, Jirka Fiala, kteří v pozdějším období ponesou prapor jičínského klubu.

Budování všesportovního stadionu

Začal se naplňovat sen jičínské obce o vybudování všesportovního stadionu mezi tratí a Lipovým stromořadím. Stavba v v akci „Z“ byla naplánována do roku 1962, ale z důvodů různých průtahů byla předána až koncem šedesátých let.V roce 1961 proběhla „oživovací schůze oddílu“ za přítomnosti delegace atletického ústředí Huberta Šuláka, Karla Knínického a Emana Bosáka. Do Jičína se vrátili borci reprezentující pražské oddíly Hasan Bosák ze Sparty, Vašek Martínek z Dukly a Hlaváč, Kučera, Mazáček, Malý, Novotný, Fiala startující v okolních oddílech, jilemnický Vladimír Hofman,a vznikl tak po doplnění domácími atlety silný tým, bojující v sedmdesátých letech o přední místa v krajském přeboru. Ženské družstvo vedené Dagmar Bosákovou si vedlo neméně úspěšně, když se opíralo především o výkonnost dorostenek Florové, Bryscejnové, Kučerové, Lhotákové, či Zikmundové. Velkou postavou tohoto období byl Luba Pokorný, který se pod vedením Vlasty Jenčka prodral až mezi elitu českých mílařů. Výraznými osobnostmi tohoto období byli rovněž vytrvalci Bohouš Šulc a Jirka Honzák. V jičínských barvách hostovala i řada významných sportovců. Lyžař Honza Fajstauer, kladivář Karel Mužíček, překážkář MUDr. Krul, orientační běžci Jirka Ticháček a budoucí olympionik Jirka Sýkora

V následujícím období se začínají prosazovat talentovaní jednotlivci další generační vlny, kteří prošli již systematickou přípravou v oddíle. Sprinteří Julius Makoviny, Miloš Starý, Petr Stránský, Mirek Hnát, Jirka Myšík, vynikající oštěpař Honza Kolář a další vrhači Kužel, Zelinka, , skokani Těthal, Cajthaml, Kouba a velký běžecký talent Standa Syřiště. Rovněž se v osmdesátých letech značně rozrostl také ženský tým, který spoléhal především na výkony běžkyň Staré, Vránové, Douchové, Šormové, Petráskové, Dlabolové, vynikající vytrvalkyně Lídy Slaninové, skokanek Hartmanové, Bartoníčkové, Škaloudové, Kalfiřtové a mladých nadějí Lichvárové, překážkářky Jenčkové a všestranné Bosákové.

Devadesátá léta byla ve znamení především ženské atletiky. Juniorky vybojovaly v roce 1991 bronz na m ČR družstev, ženský tým vyhrál v roce 1992 svojí skupinu druhé ligy a postoupil do ligy první, kde setrval až do roku 1997.  Objevila se řada výborných atletek oštěpařka Boháčková, skokanky Neumanová s Antošovou, Rejovou, Kopeckou, Novotnou, na sprinterských tratích se dařilo Horníkové, sestrám Klimplovým, Jetlebové, Benešové v běžeckých disciplínách Lukešové. Díky nově nastupující generaci mužů v čele s vynikajícími běžci Pokorným mladším, Brusákem, kteří startovali na MS i ME, Hrbkem, výškaři M. Banýrem a Koubou, talentovaným vrhačem Nydrlem, či bratry Kuželovými postoupilo i družstvo mužů do druhé ligy.

Nové tisíciletí

V novém tisíciletí se o věhlas jičínské atletiky starala především děvčata. Veronika Plesarová skončila v roce 2001druhá na mistrovství světa sedmnáctiletých v běhu na 800 metrů, nespočet titulů a reprezentačních startů má na svém kontě Petra Šindelářová. Rovněž vrhačky Kateřiny Marešová a Dufková se mohou chlubit umístěními mezi českou elitou.

S příchodem nového tisíciletí rovněž „omládl“ jičínský stadion. V prvé fázi byly alespoň skokanské sektory pokryty umělohmotným povrchem a v roce 2006 rovněž celý ovál, který byl navíc rozšířen na osm drah. Jičínským atletům se tak dostalo skutečně kvalitního stánku. To se projevilo i nárůstem členské základny a velmi dobrých výsledků jak v soutěžích družstev, tak i jednotlivců. Jičínští atleti se stali vyhledávanými pořadateli jak ligových soutěží mužů a žen, tak i soutěží jednotlivců.

V poslední dekádě se čím dál víc hlásí o slovo další generace v čele s všestrannou běžkyní Radkou Hanzlovou, vrhačkou Klárou Kosákovou a mezi muži se sprintery Mírou Šulcem, Martinem Ulvrem, Adamem Zikmundem, či trojskokanem Petrem Stojanovem.

Současnost

V současnosti se oddíl zaměřuje především na výchovu nejmladších atletů. Ve své přípravce má na osmdesát nových adeptů o něž se spolu s družstvy žactva a mládeže stará desítka trenérů. V jubilejním roce startuje družstvo žen v první lize, družstvo mužů v lize druhé, dorostenky, žákovská družstva a družstva přípravky v krajském přeboru. V rámci oslav století atletiky v Jičíně byl oddíl pověřen uspořádáním mistrovství republiky v běhu na deset kilometrů, čehož se zhostil ke spokojenosti všech zúčastněných. Z významných akcí se uskuteční v závěru srpna ligové kolo žen a 13. září tradiční jičínské memoriály s účastí předních českých vrhačů Velká cena Jičína v hodu diskem – Memoriál MUDr. Vladislava Bosáka-Hasana a Cena Jičína v hodu oštěpem žen – Memoriál Dagmar Bosákové-Volfové.

V předvečer 69. ročníku Mikulášského běhu na Bradech se uskuteční slavnostní setkání bývalých i současných atletů spolu se všemi příznivci královny sportu.

Petr Šindelář