Archiv autora: Miloš Starý

Opustil nás….

 

Naše řady opustil kamarád a kolega, člen JDK pan Zdeněk Soušek.

Jeho kuchařské umění přesahovalo hranice našeho města. Pečoval o chuťové pohárky labužníků nejenom u nás, ale i v cizině.

Na tvůj originální humor a glosy nikdy nezapomeneme. Třeba nám někdy ustrojíš něco nadpozemského ve věčných lovištích. Jsi tu a námi v našich vzpomínkách.

Za Jičínský demokratický klub navždy tvůj Miloš Starý.

 

 

Neutěšená dopravní situace v Jičíně

 

Vážené vedení města,

dnes, 27.10. je všechno ve městě ucpané, auta se div nesrážejí, projít přes náměstí je nebezpečné. V ulicích potkat možno pouze APK. Pokud namísto mnohdy nesmyslných developerských projektů města z veřejných peněz nepodpoříme stavění parkovacích domů, hrozí permanentní dopravní kolaps. Proč nejsou zpoplatněny všechny ulice včetně sídlišť? To by ale chtělo populismus nahradit  odvahou. Asi by to naštvalo největší voličskou základnu hnutí ANO. Foersterova ulice je totálně a oboustranně ucpána parkujícími vozidly, takže dvě proti sobě jedoucí auta se nemají šanci vyhnout. V jednosměrce Tyršova se parkuje na cyklostezce a to nemluvím o pěší zóně, která je rovněž parkovištěm. Rekord je 40 parkujících aut na Husově ulici, což se za sebe nevejde, takže stojí i na chodnících. To však není zdaleka vše. Proč máme policii? Proč máme pěší zónu? Nemluvím zde o kvalitě ulic, silnic a chodníků. Dobří hospodáři dbají o svůj majetek a spravují jej. Vy se ho veřejných peněz sice snažíte rozmnožit,  zapomínáte však často na nutné opravy toho, co jsme tu již měli a máme. Dopravní situace ve městě je tedy katastrofální. Na tom se snad shodneme.

Město však eroduje i jinak a to nezmiňuji úroveň a kulturu veřejného prostoru. Rádi trestáte místní podnikatele za nedodržování termínů. Sami předvádíte totéž v daleko větším měřítku. Téměř žádná vaše akce nebyla dohotovena včas a  ve lhůtě dokončení. Některé se (z objektivních důvodů, samozřejmě) protáhly o léta jako Íčko, kasárna… Soutěžíte na cenu a to i projekty, které jsou pak k ničemu a je potřeba za další peníze přeprojektovat (kasárna). Vysvětlujete nám, že na všechno máme dotace. To jsou ale rovněž veřejné peníze!!! Za ty byste měli nést zodpovědnost. Samostatnou kapitolou je stavba fy. Senecura která již měla být hotova. Dnes je to dům hrůzy z něhož odletují plechové šablony a rozbitými okny sviští podzimní vítr… Netajím se tím, že vás nemám rád, respektuji však vůli voličů, kteří vám dali mandát. Za 9 let mnozí z nich nepoznali, jak město nejenom že nevzkvétá, ale propadá se do intencí provinčního hnízda. Zatím je drží nad vodou poloha v malebném Českém ráji a  památky na nichž se podepsala genialita několika architektů. Ale za to vy nemůžete ani za mák. Doufám, že opozice v řadách zastupitelstva podá brzy kompletní přehled přínosu vaší vlády nad městem, která se blíží ke konci první dekády. Voliči a občané by měli vědět a znát vše. Nejenom vaše chvalozpěvy ve Zpravodaji.

S pozdravem a s nadějí na lepší zítřky

Miloš Starý

Bývalý zastupitel za JDK

Pro ty co mají krátkou paměť

 

Badatel a kamarád Radek Schovánek sleduje dění ve svém rodném městě. Odtud mu posílám zprávy, které se týkají většinou kulturních akcí. V případě besedy v knihovně (pozvánka v úvodu), tentokrát pohotově zareagoval, protože mu připomněla vlastní příběh starý více než 30 let. Naše společnost trpí poruchou paměti a v některých případech připomíná amnézii. Knihovna by měla být garantem paměti národa. V případě této besedy ovšem něco podstatného uniklo. Vedení města by si mělo pohlídat, kdo v jeho institucích provádí osvětovou činnost. Knihovna patří do gesce místostarosty Petra Hamáčka, původní profesí učitele dějepisu, který by měl mít historii v malíčku. Naštěstí jsou mezi námi tací, kteří nám dokáží paměť osvěžit, posuďte sami v dopisu s přílohami přiloženému níže.

MS

 

Vzpomínáme na Michaila….

…do našeho kraje přišel v roce 1990 a svým dílem se nesmazatelně vepsal do kulturního povědomí. Malby inspirované krajinou Českého ráje, významnými osobnostmi a příběhy slavných lidí, městské veduty a zákoutí, to vše jej řadí mezi naše regionální umělce, přestože jeho působnost přesahuje hranice našeho kraje i republiky. Maloval v Paříži, Itálii, na Jadranu, ve Švýcarsku a nesmíme zapomenout na jeho ranou tvorbu v Oděse, Kyjevě a mnoha zajímavých místech bývalého Sovětského svazu. Největší část malířského díla však vytvořil zde, v železnickém ateliéru a plenéru Jičínské kotliny. Vzdal hold městům a obcím, kde maloval a pobýval. Praha, Hradec Králové, Jičín, Železnice i Kuks mu vděčí za osobité vyjádření genia loci a zvláštní atmosféry těchto míst.
Díky Michailovi se nám podařilo dostat do Jičína řadu významných výtvarníků z celého světa a uskutečnit myšlenku jičínských mezinárodních malířských plenérů. Doma v Železnici otevřel výstavní prostor v komorním muzeu Inny Kolomijec, významné ukrajinské sochařky, která v našem kraji v devadesátých letech několikrát pobývala. Unikátní sbírka komorních plastik dává návštěvníkům nahlédnout do velmi bohaté ukrajinské historie. Přestože malíř u nás našel nový dom ov, zázemí, lásku a rodinu, nikdy nezapomněl na svou vlast a byl jejím skutečným kulturním ambasadorem. Pomáhal všemožně ukrajinským umělcům a na vlastní náklady organizoval jejich výstavy. Podporoval ale také mladé začínající umělce a dával jim k dispozic i prostor ve své soukromé galerii v Praze. Nezapomněl nikdy na to, jak ho kdysi naše republika přijala, a často o nás mluvil jako o empatické a vlídné zemi v srdci Evropy. Válku na Ukrajině těžce prožíval a pomáhal svým krajanům. Od počátku ruské agrese nenamaloval ani jeden obraz. Osud Ukrajiny ho drtil. Přesto usilovně pracoval. Stačil ještě vydat svou třetí velkou knihu zachycující posledních patnáct let tvorby. V realizaci ambiciózních uměleckých plánů jej zaskočila vážná nemoc, která ukončila život muže, jehož příběh by stačil na několik osudů obyčejných smrtelníků.

Bůhví co by dokázal, být tu ještě nějaký čas. Michail Ščigol nás opustil před rokem, 20. července 2022. Milý, sympatický muž, velký umělec s ušlechtilým srdcem, přítel a kamarád, který po sobě zanechal velké dílo. Ve svých malbách je tu stále s námi.

Za Ateliér Ščigol, z. s.
Miloš Starý

Výstava Michaila Ščigola „POSLEDNÍ PŘÍBĚH“

 

Vážení,

Ateliér Ščigol vás srdečně zve na první velkou výstavu našeho kamaráda, přítele a významného umělce v tomto roce.

Cyklus Deníky Franze Kafky vystavoval Michail na konci roku 2021 v Jičíně a nikoho z nás tehdy nenapadlo, že je to poslední výstava na níž je malíř osobně přítomen. Hradec Králové  byl městem, které Michaila kdysi vlídně přijalo. Mnohokrát zde vystavoval a zdejší výtvarníci jej vzali za svého. Hradecká veduta se často objevuje na jeho plátnech. Michail Ščigol se sem  vrací prostřednictvím svého posledního velkého cyklu. Na vernisáži v Galerii Na Hradě 15. února 2023 s námi Michail nebude. Je omluven. Bohužel, jednou provždy. Promluví k nám ale prostřednictvím svých obrazů.

Jeho dílo nás bude provázet dál a nedá zapomenout na mimořádného umělce a skvělého člověka.

 

 

Veřejný prostor v Jičíně dělá městu ostudu

Návštěvníci městské  památkové rezervace v Jičíně už delší dobu kroutí nevěřícně hlavou nad stavem, kdy historický střed města  připomíná některými prvky slumy v centrální Africe.
Vedení radnice to evidentně nevadí a zřejmě to i považuje za roztomilé. Slavný italský architekt se musí obracet v hrobě při pohledu na obří parkoviště vyšperkované ušmudlanými trhovci deváté kategorie na jednom z nejmalebnějších náměstí v republice.
Jičín se stává městem kýče a šedivým, upatlaným místem. Na to, jakou pozornost věnuje vedení města kvalitě veřejného prostoru jsem kriticky upozorňoval mnohokrát jako zastupitel i jako občan. Bolí mne, že Valdštejnovo město se pomalu ale jistě propadá do podprůměrnosti provinciálního hnízda s rozbitou a chaotickou dopravní infrastrukturou, neřešeným parkováním, rozbitými chodníky, mobiliářem typu každý pes jiná ves, ustupováním zájmům  místních bezohledných rádoby developerů a všudypřítomným nevkusem.
Jediným lékem na tyto nešvary je svěřit péči o veřejný prostor skutečným odborníkům, kterým bude osvícené vedení města naslouchat a jejich radami se řídit. Prvním krokem by mělo být vyčištění města od balastu, sladit a sjednotit mobiliář a zpřísnit pravidla provozu  v centru. Zatím ovšem osvícené vedení města, jako mají třeba v Litomyšli, tady bohužel, nemáme.
Investice do kvality veřejného prostoru by se městu bohatě vyplatila. Na to ale chybí našim radním odvaha, kterou taková řešení vyžadují.
Fotografie v příloze pořízená ve středu 18. 1. 2023 budiž podnětem k zamyšlení.
bývalý zastupitel
Miloš Starý

77. Mikulášský běh na Bradech 2022

V neděli 4. prosince 2022 se na Bradech uskuteční již 77. ročník populárního Mikulášského běhu pořádaný jičínskými atlety.

Na lesních tratích se tradičně vystřídají běžci všech věkových kategorií. V 9:45 odstartují jednoleté děti a plynule dál po jednotlivých ročnících další věkové kategorie na tratích od 25 metrů po 600 metrů. Od 11 hodin pak začnou intervalové starty, kdy se na start postaví borci od kategorie mladšího žactva po veterány. Mladší žactvo absolvuje trať 1000 metrů a ostatní kategorie 2800 metrů.

Doporučujeme použít online přihlášku na adrese https://www.sportt.cz/register/1206 což Vám umožní přihlásit se k závodu z pohodlí domova.

Veškeré informace a propozice k jednomu z nejstarších běhů pořádaných v České republice naleznete na webových stránkách závodu www.mikulasskybeh.wz.cz.

Srdečně zveme všechny jičínské sportovce, ale i borce z blízkého, či vzdáleného okolí na vrch Brada.

Prosíme dostavte se ke startu včas. Doporučujeme si předem projít trať závodu.

Tým MB

foto: Petr Svoboda

NEVÝHODNÁ VÝMĚNA

Milí Jičíňáci,

před volbami se diskutovalo o podivné směně zajímavých pozemků města za pozemky soukromého vlastníka u říčky Cidliny. Opoziční zastupitelé proti tomu protestovali. Vedení města a koaliční zastupitelé odhlasovali tuto podivnou směnu i když opozice poukazovala na řadu nesrovnalostí. Akce, kterou vedl místostarosta Hamáček nemá nic společného s péčí řádného hospodáře spravujícího veřejný majetek.

Pokud vám osud města není lhostejný, navštivte 16.11. zasedání zastupitelstva v zámku. V nedávné minulosti jsme nakupovali podobně výhodně bezcenné močály od církve. Současný nákup je pro město ještě „výhodnější“. Možná nevíme všechno a později se dozvíme, že na strategickém pozemku u Cidliny, který město kupuje, vytryskne ropa.

Ale na to bychom se měli zeptat zastupitelů, kteří s touto výměnou souhlasili.

S pozdravem a na shledanou 16.11.v jednacím sále.

SETKÁNÍ S MICHAILEM ŠČIGOLEM

Milí přátelé,

letos v létě, ve středu 20. července, nás náhle a zcela nečekaně opustil Michail Ščigol. Před déle než 30 lety, na jaře roku 1990, se tento rodák z Čeljabinsku vzdal kariéry architekta, opustil Ukrajinu a přestěhoval se do tehdejšího Československa, aby ve vyhlášené dětské léčebně v Železnici u Jičína hledal pomoc pro svého těžce nemocného syna. Malebné lázeňské městečko se mu stalo osudem, našel tu domov, přátele a inspiraci pro svou malířskou tvorbu. Historiky umění je vnímán jako výrazná osobnost české výtvarné scény, pro nás bude ale navždy jedním z největších malířů zdejšího kraje, s nímž neodmyslitelně srostl, nesmírně srdečný člověk s jemnou duší a blízký přítel, na kterého nelze zapomenout, a autor monumentálních děl, jimiž nás uhranul, okouzlil a obohatil.

Michail Ščigol tiše odešel, ale skrze svá díla a naše vzpomínky tu s námi nadále zůstává. I proto jsme se rozhodli, že pro většinu z nás, kteří neměli příležitost se s ním rozloučit, ani jej doprovodit na jeho poslední cestě na Nový židovský hřbitov na pražských Olšanech, nepřipravíme rozloučení, nýbrž setkání s Michailem. Setkání skrze jeho obrazy a naše vzpomínky.

Všechny, kteří měli Michaila Ščigola rádi jako malíře nebo člověka, bychom proto chtěli jménem Ateliéru Ščigol a Jičínské besedy pozvat v neděli 20. listopadu 2022 do místa, které měl Michail rád – do jičínské synagogy. V 16:00 hod. zde otevřeme výstavu jeho malířského cyklu Křížová cesta totality, zavzpomínáme a v 17:00 hod. završíme setkání jičínskou premiérou jedinečného programu Modlitebník – Křížová cesta totality.

Co nejsrdečněji vás zveme na setkání s Michailem Ščigolem!

S přátelským pozdravem za Jičínskou besedu

Pavel Kracík